Podnebí: je mírně oceánské. Léta jsou poměrně chladná, přestože některé dny mohou být velmi teplé. Zimy jsou většinou mírné a vlhké.Větry ze severu mohou přinášet na jaře chladné počasí, zvláště na severu a na východě země. Déšť je častý, avšak většinou lehký a rovnoměrně rozložený v průběhu celého roku. Pro podzim je typická velká oblačnost a mlhy.
Povrch: Nizozemska je pozoruhodný. Severní ploché pobřeží Nizozemska je lemováno dlouhým obloukem Západofríských ostrovů, uzavírajících mělké moře Waddenzee. Jejich severní pobřeží je stejně jako celé rovné západní pobřeží Nizozemska tvořeno až 70m vysokými a několik kilometrů širokými pásmy písečných přesypů a lavic, které ohraničují za nimi nízko položené oblasti polderů. Waddenzee je odděleno od nyní již sladkovodní nádrže Ijsselmeeru hrází Afsluitdijk dlouhou 32km. Hráz byla prvním krokem k realizaci velkorysého plánu koncipovaného již v roce 1891 za účelem získání země z tehdejšího mořského zálivu Zuiderzee a spojení provincie Noord-Holland se severozápadní provincií Friesland. Zatímco se stavěla hráz, vysoušel se mělký záliv Wieringermeer na jihozápadě. Na jeho místě vznikl jeden ze čtyř velkých polderů, které nyní zaujímají plochu větší než 2000 km2. V provincii Zeeland na jihozápadě se řeky Rýn, Maasa a Šelda vlévají do Severního moře rozsáhlou deltou,kterou tvoří jejich nálevkovitá ústí a ostrovy. Po katastrofální záplavě v roce 1953 byla většina nálevkovitých ústí a mořských zálivů uzavřena pomocí 32km dlouhými novými ochranými hrázemi a jeden vstup byl přehrazen hrází přílivovou. Ploché nížiny s jílovitými půdami na severu ustupují směrem do vnitrozemí a na jihovýchod jen mírně zvlněnému terénu písčitých usazenin. V nejjižněji položené provincii Limburg se zvedá křídová plošina směrem k vrchu Vaalserberg na hranici s Belgií a Německem, který je se svými 321m nejvyšším vrcholem Nizozemska.